Trek Kalaw - Inle Lake, Mynamar

Do Kalaw přijíždíme s přesvědčením, že na trek vyrazíme na vlastní pěst, bez průvodce. Před snídaní chceme zjistit co možná nejvíce informací a sehnat nějakou kvalitní mapu oblasti. Ta je ale bohužel pro tuto oblast nedostatkovým zbožím. Navíc na nás všichni koukají jak na blázny a od našeho plánu nás zrazují. Zvažujeme tedy všechna pro a proti a nakonec volíme trek s průvodcem za pár peněz. Jídlo a ubytování jsou v ceně. V nabídce jsou 2 - 4 denní pochody k jezeru. My volíme 3denní variantu. To ale ještě netušíme, že trek nakonec stejně bude 4denní. Ale pěkně popořádku. Na cestu vyrážíme hned po snídani. S sebou si bereme jen to nejnutnější. Naši sedmičlennou skupinu tvoříme my dva, Kanaďan Alex, Francouz Aurelian a tři soudruzi z Korey. Resp. dva soudruzi a jedna soudružka. Skupinu vede 20 letý průvodce Romise, který je původem z Nepálu. Vede nás cestou necestou. Obvykle spíš necestou. Volí netradiční trasy, které jsou pochopitelně delší a náročnější. Pro nás ideální.

První den je celkem náročný. Poměrně dost stoupáme. Máme ale štěstí na počasí. Je pod mrakem, takže přes den není moc velké horko a v noci zas nebude taková zima. Cesta vede zpočátku především borovicovými lesy. Až odpoledne se začínají objevovat pole a louky a malé kmenové vesničky. Některé z nich nemají zavedenou ani elektřinu. V jiných je k vidění bez mála na každém domě satelitní přijímač. Když večer přicházíme do vesnice, kde budeme spát, všichni jsme nadšení. A ještě větší radost máme z výborné večeře, kterou nám naservírují - rybí kari s rýží. Ochutnáváme také kokosové víno a whisky, kterou si s sebou přinesli soudruzi z Korey. To také nebylo vůbec špatné.

Druhý den snídáme neuvěřitelně dobré placky se šťouchanými bramborami a skvělou chilli omáčkou. Po snídani balíme a pokračujeme v treku. Před odchodem ale Romise pomaluje vybrané dobrovolníky tanakou. Tanaka je pudr z kůry stromu, kterým se malují myanmarské ženy a někdy i muži. Jedná se o jakýsi přírodní maku-up, jehož smyslem je chránit obličej proti ostrému slunci. Trasa druhého dne vede především přes zemědělské oblasti s políčky. Bohužel nyní je v Myanmaru období sucha. Země je vyprahlá a políčka suchá. Zdá se, že jedinou plodinou, které sucha nevadí, jsou chilli papričky. Potkáváme mnoho lidí z malých kmenových vesniček. Jedni jsme pro druhé atrakcí. Všichni na sebe zíráme, smějeme se na sebe (nebo sobě?) a máváme si. Odpoledne přicházíme k řece, kde někteří odvážlivci (např. Bafalo) dávají koupačku. Voda je ledová, ale je to příjemné osvěžení. Večer nás čeká spaní v budhistickém klášteře. Ale samozřejmě až po opět výborné večeři. Tentokrát je kuřecí kari, oříškové kari a rýže.

Poslední den máme k snídani palačinky s marmeládou. Velmi brzy se vydáváme na cestu. Trasa posledního dne je nejkratší a má být i nejjednodušší. To bychom ale nesměli mít za průvodce Romise. Tempo je ostřejší a slunce pálí. Krátce po poledni už jsme ale nadosah našemu cíli - jezeru Inle Lake. Nejprve ale dostaneme k obědu rýži se třemi různými variacemi zeleniny. Po obědě nasedáme do motorového člunu a úzkým kanálem plujeme na jezero. Tam pozorujeme další lodě s turisty a místní rybáře při lovu. V přístavišti v Nyaungshwe naše cesta končí a skupina se rozchází. Náš obdiv patří korejské soudružce, která celý trek absolvovala v žabkách. Poslední den už vyloženě protrpěla, ale zvládla to. My se od jezera vracíme do Kalaw. Trek byl skvělý, ale chceme si trochu odpočinout.

Navzdory únavě se ráno budíme brzy. Po snídani si chceme prohlédnout městečko. Nic moc k vidění tu ale není. V průvodci tedy nacházíme tip na půldenní výlet k jeskyni Nan Meti Buddha Cave. Jenže to by se má maličkost nesměla projevit jako bídný navigátor. Rázem byl z půldenního výletu celodenní trek. Do cíle nakonec přeci jen úspěšně dorazíme. Jeskyně měří 300 m a je plná soch Buddhů. Za tu námahu to rozhodně stálo. Po prohlídce usuzujeme, že je čas se vrátit do Kalaw. Nohy nás ale pekelně pálí a únava je znát. Taxikář chce za odvoz nehorázné peníze, takže zkoušíme stopovat. A kupodivu se daří. Do Kalaw přijíždíme těsně před setměním. Na večeři jdeme do Pyae Pyae Noddles. Jídlo tu mají výborné a velmi levné.

Poslední den už chceme skutečně jen odpočívat. Dojdeme se tedy pouze podívat na trh, kde kupujeme místní dobroty - pitahayu, arašídy v medu a také nějaké smažené kokosové a banánové pochutiny. Dobrá volba. Pomalu se začínáme s Myanmarem loučit. Strávili jsme tu tři týdny a z nich jsme naplno využili každý den. Původní plán byl přejet z Kalaw na hranice s Laosem. Na východě státu Shan ale zuří ozbrojené boje mezi místními kmeny a vládou. Turistům je proto do oblasti vstup zakázán. Volíme tedy plán B...

Novější příspěvek Starší příspěvek