Manila, Luzon, Filipíny

14.5.2016 Filipíny

Od delší návštěvy města nás odrazují snad všechny cestopisy, které jsme přečetli. V Manile tak nakonec strávíme pouhých 18 hodin. To je ale dost času na to, abychom prozkoumali nejzásadnější zajímavosti, které město cestovatelům nabízí. Po příletu zamíříme nejprve vlakem LRT do centra. Zde začíná zkouška našich nervů a trpělivosti. Chodníky pro pěší buď neexistují nebo z mnoha různých důvodů chůzi neumožňují. Na silnici kolem nás v těsné blízkosti projíždějí kromě automobilů také dva zdejší symboly - tricykly a jeepney. Neustále za námi běhají malé děti ve snaze vyškemrat něco k jídlu nebo peníze. Dobře je to jejich rodiče naučili. Všude je tolik lidí, že se nám s našimi batohy jen těžko daří mezi nimi kličkovat. Pro místní obyvatele jsme tu jednoznačně atrakcí. Ač z toho nejsme úplně nadšení, neustále jsme středem pozornosti. Filipínci na nás koukají, někdy i pokřikují nebo se na nás jen usmívají. Bafala oslovují jako Sir, mě jako Madam. Což ale vyslovují jako Máám. Musíme ale uznat, že povětšinou jsou zde lidé velmi přátelští. Překvapení jsme také místní kuchyní, která je velmi chutná a poměrně levná. Mohli bychom si tu nacpat břicha až k prasknutí. Musíme ale hlavně splnit nejdůležitější úkol dne. Potřebujeme zakoupit jízdenky na sever ostrova Luzon. Autobusák najdeme bez větších obtíží, nicméně autobus nám jede až ve 22:15. Máme tedy dost času přesunout se k hlavní, a vlastně možná i jediné, atrakci ve městě - k Pevnosti Santiago. Pevnost se nachází v oblasti zvané Intramuros. Ta nabízí svým návštěvníkům pohled na španělskou koloniální architekturu a také na již zmíněnou pevnost. Zde je k vidění expozice týkající se filipínského národního hrdiny, Josého Rizala, jenž byl v této pevnosti vězněn a nakonec i popraven. Dnes je Rizal pokládán za nejvýznamnější postavu filipínského hnutí za nezávislost a osvobození od španělské koloniální nadvlády. Prohlídka Intramuros nám nezabere příliš mnoho času. Přemístíme se proto do parku, kde na nás začnou ze stromu padat čerstvá manga. Zkusíme jedno z nich ochutnat a zjišťujeme, že je výborné. Na místě jich tedy sníme několik a pár si jich s sebou bereme na horší časy. Po několika týdnech nedobrovolné abstinence v Malajsii s velkým nadšením kupujeme místní pivo San Miguel, a to pro jistotu rovnou v litrovém balení. Jen v nás zasyčí. To už ale míříme na autobusové nádraží a těšíme se na odjezd z Manily.

Naše první filipínské jídlo Je pár dní před volbami, plakáty jsou všude Jeepney Brána do čínské čtvrti Malé drobnosti dělají velkou radost Odpočinek na hradbách Noví kámoši ... ale na cestování moc nejsou Pevnost Santiago Hypnóza mangové pecky Čerstvé mango

Novější příspěvek Starší příspěvek