Na cestě

Bílé pláže lemované kokosovými palmami, pobřeží omývané křišťálově průzračnými vodami, pestrobarevné korálové útesy plné života lákající ke šnorchlování i potápění, kýčovité západy slunce, široký výběr dobrého jídla a kolem dokola minimum turistů. Podobně si mnoho lidí představuje ideální tropický ráj. My jsme jedno z takových míst našli. Přibližně 90 km od pobřeží Jávy leží 27 malých tropických ostrovů, z nichž pouze 5 je trvale obydlených. Řetěz ostrovů společně utváří souostroví Karimunjawa Islands.

Kawah Ijen je pouze jedním z několika aktivních stratovulkánů tyčících se nad 20 km širokou stejnojmennou kalderou. Z mnoha různých důvodů přitahuje mezi všemi pozornost turistů právě tento vulkán. Za prvé je to magické tyrkysové jezero uvnitř kráteru. Kombinace dešťové vody a sopečných plynů na dně obrovského trychtýře vytvořily nevídaný smrtící koktejl obsahující koncentrát kyseliny sírové a chlorovodíku. Se svou šířkou 1 km se jedná o největší kyselé jezero na světě. Druhou zdejší zajímavostí jsou modré plameny, které vznikají ve chvíli, kdy se z podzemí na povrch země dostanou na síru bohaté plyny a smísí se s atmosférickým kyslíkem. Ačkoliv jsou během dne sotva viditelné, s přicházející tmou se blesky připomínající plameny stávají nepřehlédnutelnými. Z tohoto důvodu řada návštěvníků přijíždí na Ijen právě v noci. V neposlední řadě vulkán proslul svými zásobami síry, s jejichž těžbou se započalo před 45 lety. Na metodě získávání síry se od té doby pramálo změnilo. Muži, kteří zde síru manuálně těží, pomalu ale jistě obětují své životy, aby uživili své rodiny. "Odměnou" za jejich děsivě tvrdou práci je jim pouhá almužna.

Navzdory veškeré lidské snaze, ta nejkrásnější a nejúchvatnější místa na planetě vždy vytváří příroda. Jedním z takových jejích výtvorů, nad kterým se člověku zatají dech a bezmála ztuhne krev v žilách, je vulkanický komplex Tengger. V oblasti, jež silně připomíná měsíční krajinu, se nachází 5 navzájem se překrývajících stratovulkánů - Watangan, Widodaren, Kursi, Batok a Bromo. Ačkoliv na první pohled každého zřejmě nejvíce zaujme zvrásněný kužel dnes již neaktivní sopky Batok, nakonec bude největší pozornost vždy věnována jejímu nepříliš atraktivnímu, malému sousedovi - vulkánu Bromo. Ten, ačkoliv je nejmladší ze stratovulkánů v oblasti, se řadí mezi nejaktivnější sopky ostrova Jáva. Je až téměř nepochopitelné, že je současně jedním z turisty nejnavštěvovanějších vulkánů v Indonésii.

Mystické a velkolepé chrámy Prambananu jsou pozůstatkem hinduistické kultury na ostrově Java. Je velmi pravděpodobné, že vznikly jako reakce hinduistické dynastie Sanjaya na výstavbu nedalekého budhistického chrámu Borobudur mezi 8. a 9. stoletím našeho letopočtu. Prambanan však pojí s Borobudurem podobný osud. Krátce po svém dokončení byl rovněž opuštěn a začal chátrat. Do dnešní doby chrámy přečkaly několik zemětřesení. To aktuálně poslední postihlo oblast v roce 2006. Silné zemětřesení tehdy mnoho staveb narušilo a některé byly dokonce zcela srovnány se zemí. Šest hlavních chrámů již bylo opraveno, některé další na svou rekonstrukci stále čekají.

Zatímco Myanmar má svůj Bagan a Kambodža Angkor, Indonésie se pyšní Borobudurem. Největší budhistický monument světa je pokladem jihovýchodní Asie již více než 1200 let. V důsledku úpadku budhismu v Indonésii a přesunu mocenského centra dále na východ byl však Borobudur opuštěn a po dlouhá staletí zapomenut. Chrám byl po několika erupcích vulkánů v blízkém okolí postupně pohřben pod vrstvami sopečného popela a pomalu zarůstal džunglí. Až kolem roku 1815 dochází k jeho znovuobjevení. Od té doby prošel několika rekonstrukcemi. Dnes je chrám nejnavštěvovanější turistickou atrakcí v Indonésii.