Kuala Lumpur, Malajsie

V Malajsii přistáváme na novém letišti KLIA2. Odtud míříme autobusem do přibližně 60 km vzdáleného centra KL. Ubytování nacházíme na okraji Čínské čtvrti. Když se zabydlíme, vyrážíme prozkoumat nejbližší okolí. Naše první kroky vedou do bistra za rohem, kde večeříme malajská jídla, resp. indicko-malajská jídla, kuře tandoori a nasi lamak. Hned ve vedlejší ulici objevujeme pouliční trh s širokou nabídkou zboží a jídla. Neodoláme nabídce kokosové zmrzliny. Na mangovo-lichi-citronový shake ale už místo nezbývá. Obejdeme ještě pár dalších ulic a jdeme spát.

Plán na následující den je jasný - poznat co nejvíce z KL. Což nebude žádný problém, protože všechna top místa jsou v docházkové vzdálenosti od Čínské čtvrti, kde bydlíme. Případně je možné zdarma využít služeb autobusové linky Go KL, která spojuje právě turisty nejvíce navštěvovaná místa. My jdeme pěšky. Nejprve do Čínské čtvrti, kde kupujeme nějaké ovoce a pražené kaštany. V centru KL na Náměstí Merdeka zavítáme do Městské galerie Kuala Lumpur. Zde se nám jaksi povede vyhnout se placení vstupného. Přízemí galerie je věnováno historii města. V prvním patře je pak obrovský 3D model města. Během krátké show jsou průběžně osvětlovány jednotlivé budovy i větší oblasti s hudbou na pozadí. Jedním slovem perfektní. Dál nás cesta zavedla do Bank Negara Malaysia Museum & Art Gallery, kde je na třech poschodích několik expozic. Nás nejvíce zaujala výstava děl pana Chang Fee Minga a expozice, která přibližuje ekonomický rozvoj země od zisku nezávislosti a roli Malajsie v globální ekonomice. Hlad nás zavede do čtvrti Malá Indie, kde pojíme smažené kuřecí mee (nudle) a smaženou kuřecí pathayau. Po obědě máme namířeno do parku Bukit Nanas Forest Reserve. Ten je ale zavřený. Takže pokračujeme k Petronas Towers, které jsou globálním symbolem města. Dokončeny byly v roce 1998 a až do roku 2004 držely se svými 452 metry prvenství v kategorii nejvyšší budova světa. V současnosti jim patří 9. příčka mezi nejvyššími budovami světa. Po setmění pozorujeme v parku KLCC fontánu doprovázenou světelnými a hudebními efekty. Už je ale celkem pozdě, takže se začínáme vracet ke guesthousu. Cestou ještě navštívíme Menara Tower. Vstupné je ale příliš vysoké, takže se spokojíme s pohledem zdola nahoru. Ale věříme, že naopak by to určitě bylo lepší.

Poslední den, který strávíme v KL, začínáme snídání v nedalekém bistru. Opět je to jedno velké gastronomické překvapení - palačinka tosai pomazaná čímsi sladkým, servírovaná s kořeněnými slanými omáčkami. Možná to nezní lákavě, ale je to neskutečně dobré. Stejně jako čaj s mlékem, který nám dříve nechutnal. Městským vlakem pak jedeme k Batu Caves. Na konci 19. století zde v přírodní jeskyni vybudovala indická komunita hinduistickou svatyni. Před vstupem do jeskyně nás vítá 43 metrů vysoká socha hinduistického boha války a vítězství Murugana. Následně Bafalo vyfasuje do ruky cihlu, kterou si nese následujících 272 schodů. Odevzádává ji až přímo v jeskyni. Smysl tohoto počinu nechápe ani jeden z nás. Tipujeme, že cihly mohou sloužit jako obrana před drzými opicemi, které lemují schodiště a čekají na příležitost, kdy by mohly komukoliv cokoliv ukrást. Ale to asi ten pravý účel nebude. Samotná jeskyně je pak vybetonovaná a do výše očí vymalovaná zelenou barvou. Celkový dojem navíc kazí množství lidí, kteří se sem vypravili. Takže zase zpátky do města. Zde večeříme murtabak a mango lassi.

Novější příspěvek Starší příspěvek