Melaka, Malajsie

Přejezdem do Melaky se přesouváme na západní pobřeží pevninské Malajsie. Ubytování nacházíme v guesthousu, ve kterém jsme zdá se jedinými hosty. Město rozděluje na dvě poloviny řeka, jež se jmenuje pro změnu rovněž Melaka. Naše ubytování se nachází přímo na jejím břehu. Z terasy máme parádní výhled na promenádu, která lemuje břeh řeky až do centra města. Fasády většiny domů kolem promenády jsou zdobeny povedenými malbami. Po Melace ve více či méně pravidelných intervalech projíždějí lodě s turisty. Hlavní atrakcí pravého břehu je Čínská čtvrť s proslulou ulicí Junker Street, která se o víkendu mění na jednu velkou kuchyni, kde si na své přijde i ten největší mlsoun. My sem bohužel přijíždíme v týdnu, kdy je tu ale poměrně klidněji. Zdá se nám, že spousta obchodů i restaurací celý den vůbec neotvírají. Nejspíš skutečně čekají na víkend. S večeří se tedy musíme spokojit v malé indické jídelně. Ta by byla celkem sympatická, nebýt švába, který nám dvakrát přebíhá přes stůl, než ho Bafalo definitivně zlikviduje.

Na levém břehu řeky leží historické centrum Melaky. K vidění je zde napodobenina portugalské lodi, jež se potopila při zpáteční cestě do Evropy. Interiér lodi slouží jako námořní muzeum. Opodál chvíli pozorujeme chlapíka v řece, jak loví poklady. O několik minut později na stejném místě spatříme nejdříve malého varana a pak jednoho pořádně velkého. Chlapíka to nijak nevyvádí z rovnováhy. Kousek odtud se nachází takzvané "Holandské" náměstí. Bez ohledu na to, zda je či není víkend, je náměstí obsypáno řidiči rikš - neuvěřitelně kýčovitě zdobených a osvětlených vozíků. Ti vozí zejména čínské turisty po městě, přičemž jejich jízdu obvykle doprovází nadměrně hlasitá hudba, která je minimálně pro jednoho z nás zcela neposlouchatelná. Raději proto pokračujeme na vyhlídku, na níž stojí ruiny Kostela svatého Pavla. Cestou zpátky zastavujeme u fontány doprovázené hudbou a barevnými efekty.

Novější příspěvek Starší příspěvek