Luang Prabang, Laos

V našem původním plánu bylo zůstat v Luang Prabangu maximálně dva dny. Jenže člověk míní, život mění. Moje tělo se rozhodlo, že se přizpůsobí okolní teplotě, což je kolem 39°C. Tomu se ale nějak nemůžu přizpůsobit já. Uléhám proto do postele a intenzivně se snažím s horečkou bojovat. Nejdřív nechce skoro celé dva dny klesnout, bez ohledu na množství spořádaných paralenů. A pak najednou mizí. Následující den si tedy půjčujeme motorku a jedeme se podívat k vodopádům Kuang Si. Za vstupní branou do areálu procházíme nejprve centrem pro záchranu medvědů malajských. Medvědi, které se podařilo zachránit před pytláky, jsou tu umístěni do několika výběhů. K dispozici mají spoustu atrakcí - bazény, hamaky, prolézačky. Někteří se jen líně válí, jiní si dokazují svou převahu a další na sebe koukají přes plot. My pokračujeme k vodopádům. A ty jsou skutečně parádní. Vodopády jsou kaskádovité, voda je zvláštně mléčně modrá. Na mnoha místech se nechá koupat. Celkem nám připomínají Erawan vodopády z Thajska. Jen tady nejsou ty okusovací rybičky. Po obou stranách vodopádu vede stezka, kterou je možné vylézt až úplně nahoru nad vodopád. Jdeme se tam tedy podívat a cestou zpátky se chceme vykoupat v jednom z přírodních bazénů. Díky tomu, že jsme ve správnou chvíli na správném místě, se nám podaří najít skrytou cestu k ještě skrytějšímu bazénu. A to je teprve paráda. Voda je dost studená, ale v tom vedru je to osvěžující. Když už jsme prochladlí na kost, pokračujeme v cestě dolu. Máme naplánovány ještě jedny vodopády.

Na druhé straně od Luang Prabangu, kam nyní směřujeme, leží vodopády Tad Sae. Když se k nim chceme dostat, musíme si nejprve pronajmout loď, která nás tam po řece zaveze. U vstupu k vodopádům nás překvapuje pokladní se slevou na vstupném. Prý neteče moc vody. Nakonec nechtěně dostáváme slevu ještě více než dvojnásobnou, protože pán nemá na vrácení. Takže se spokojí s pár drobnými, které máme v kapse. Jenže to v tu chvíli ještě nevíme, co to znamená, že teče málo vody. Jak ale velmi brzy zjistíme, znamená to vlastně, že neteče skoro žádná. Tak trochu zklamaní po tom, co jsme viděli Kuang Si vodopády, tady obcházíme polovyschlou louži a vracíme se k lodi. Jenže u pokladny mi padne do oka malá černohnědá chlupatá koule, ze které se vyklube medvídě. Je hrozně neohrabané, takže je vlastně celkem legrační. Dobrá náhrada za vodopády. Bafalo ho pokouší s kamerou, já ho lochtám na tlapce. Když už to nás i jeho přestane bavit, vracíme se k lodi a pak do Luang Prabangu. Večer zamíříme ke stánku blízko guesthousu. Paní tu prodává Lao Lao s hadem a dalšími potvorami. Kupujeme si jednu dávku. Říkají tomu whiskey, ale chutná to jak nějaká pálenka. Není to špatné, jen kdyby to bylo trochu vychlazené. A tím se loučíme s Luang Prabangem.

Novější příspěvek Starší příspěvek