4 000 ostrovů - Don Det, Laos

Naší poslední zastávkou v Kambodži má být Kep a pak už chceme jet rovnou do Laosu. Takto jsme si to naplánovali. Jízdní řády nám ale naše plány trochu narušily. Vzhledem k neexistenci návazného spoje musíme přespat jednu noc v Phnom Penhu. Bafalo si tak alespoň může dojít ulovit první a poslední kambodžskou kešku. Následující den brzy ráno odjíždíme autobusem směr Laos. Hned na začátku nás překvapí, jak neuvěřitelně pomalu autobus jede. Na konci cesty se ani nedivíme, že místo původně plánovaných 8 hodin trvala cesta o 3 hodiny déle. Jenže konec této cesty ještě není v Laosu, ale ve Stung Trengu, asi 60 km od hranic. Už je ale dost pozdě, takže nás čeká jedna noc navíc v Kambodži. Ještě si stihneme zajistit jízdenky do Laosu na 4000 ostrovů a v pouliční pekárně nakoupit nějaké dobroty.

Ráno odjíždíme minivanem spolu s dalšími 3 cestujícími. Sotva se rozjedeme, už zas zastavujeme. Řidič nám říká, že máme půlhodinovou pauzu. Mezitím přijíždí druhý minivan. Z něj nám přidělí další 2 cestující. Pauza nakonec trvá více než hodinu. Pak už vyrážíme směr Laos. Na hranici nás řidič vyžene ven s tím, že si máme zařídit všechny potřebné formality a na druhé straně hranice na nás bude čekat dodávka. Takže vyřizujeme. Od kambodžské imigrační služby dostáváme do pasů výstupní razítka. Kupodivu si ani neříkají o žádný speciální poplatek. Zato na laoské straně hranic vyžadují neoficiální poplatky k vízům u každého okénka. Snažíme se těmto extra příplatkům vyhnout, ale moc se nám nedaří. Ušetřili jsme pouze 1 USD. Zdá se, že překračování pozemních státních hranic je na cestách to největší dobrodružství. A to ještě nevíme, že na nás na laoské straně hranice žádná dodávka nečeká. Po nějaké době čekání volá jeden ze spolucestujících na telefonní číslo, které našel na jízdence. Tam mu kdosi říká, že dodávka právě vyráží. Měla by u nás být během 10 minut. Jenže to trvá trochu déle. Jak správně předpokládáme, dodávka shodou okolností přijíždí právě ve chvíli, kdy od hranic přichází skupina z druhého minivanu ze Stung Trengu. No tak hlavně, že jsme se dočkali. Na ostrovy už je to jen 15 km. Po příjezdu přesedáme na loď, která nás převáží na ostrov Don Det. Během chvilky jsme ubytovaní v bungalovu a uleháme na terase do hamaky. Venku je 36°C ve stínu.

Další den kupujeme na posilněnou k snídani palačinku s banánem a ovoce s jogurtem. Pak pokračujeme prohlídkou ostrova Don Det, až přicházíme k mostu, který spojuje tento ostrov s dalším ostrovem - Don Khon. Kdysi po něm vedla železnice. Se svou celkovou délkou 7 km patřila k jedné z nejkratších na světě. Současně byla jedinou fungující železnicí v Laosu. Hlavní turistickou atrakcí ostrova Don Khon jsou bezpochyby vodopády Li Phi Falls. Jdeme podél řeky po malé pěšince. Vidíme několik koupajících se stád buvolů. Brzy už je slyšet hučení vody, což věstí jediné - blížíme se k cíli. Vodopády nakonec předčí všechna naše očekávání. Navzdory období sucha zde stále protéká pořádná masa vody. Cestou zpátky procházíme ostrov Don Det po druhém břehu a vracíme se do bungalovu. Zítra zas odjíždíme. Určitě by se tu nechalo strávit více času, ale my už jsme se naodpočívali dost na Otres Beach v Kambodži. Teď je zas na čase trochu s sebou pohnout.

Novější příspěvek Starší příspěvek