Bolaven Plateau, Laos

Pakse je naší další zastávkou na cestě po Laosu. Na městě není vůbec nic zajímavého. Pro naprostou většinu cestovatelů slouží Pakse pouze jako výchozí bod pro cestu kolem Bolaven Plateau. Stejně tak je to i v našem případě. Večer jdeme okouknout město. Po cestě potkáváme půjčovnu motorek, tak si rovnou chceme jednu zamluvit. Pracuje tu kluk z Belgie, který shodou okolností právě zahajuje přednášku na téma Bolaven Plateau na motorce. Během hodinového výkladu dostaneme spoustu zajímavých tipů, informací a především pak podrobnou mapu. A zamlouváme si zapůjčení motorky na dva dny.

Druhý den ráno jdeme vyzvednout motorku a nevěříme vlastním očím, když na ulici potkáváme Francouze Aureliana - toho, který s námi v Myanmaru šel trek k jezeru Inle Lake. Pěkná náhoda. V půjčovně nám umožní zdarma uschovat jeden batoh. Bereme tedy s sebou jen to nejnutnější. Ve městě ještě natankujeme plnou nádrž a vyrážíme. Silnice je lemována kávovými plantážemi. Když míjíme sídlo firmy Dao Coffee, všímáme si neuvěřitelně příjemné vůně kávy, která se kolem továrny šíří. První zastávka přichází na přibližně 30. kilometru u vodopádů Pasuam. Zdejší zajímavostí je bambusový most. Je tu ale dost lidí, tak se moc dlouho nezdržujeme. Přestože ani jeden z nás kávu obvykle nepije, tady si ji dát prostě musíme. Zastavujeme proto v Katu coffee. Mají tu vlastní kávovou plantáž a sami si kávu praží. Je pořádné horko, takže si objednáváme ledovou kávu na ochlazení. Je výborná. Potkáváme se tu s dalším Francouzem, který již téměř dva roky v Laosu žije, a to ve vesnici, kde bychom dnes chtěli přenocovat. Dostáváme od něj tip na Green Garden guest house, který vede Čech Martin. Do Tad Lo přijíždíme dříve, než jsme čekali. Nabídka ubytování je zde poměrně široká. My ale míříme rovnou do Green Garden guest house. Pokoje jsou vybavené pouze postelí, moskytiérou a světlem. Nic víc nepotřebujeme. Na společné terase visí několik hamak. Uleháme do nich a krátce odpočíváme. Ve 3 hodiny už vyrážíme k místním vodopádům. Máme nejvyšší čas. Během pár minut jsme u nich. Bezvadné je, že se pod vodopády nechá plavat. Bohužel já můžu na plavky zapomenout. Stejně jako místní děvčata se koupu v kraťasech a tílku. Kousek dál proti proudu jsou ještě jedny vodopády. Jdeme se k nim podívat a pak rychle zpátky. Už bude 16:30. Každý den touto dobou probíhá mezi oběma vodopády koupání slonů. Skutečně, sloni přicházejí snad na minutu přesně. Když už jsme my i sloni řádně vykoupaní, jdeme na večeři do guesthousu, který nám doporučil Martin. Dáváme si kuřecí nudlovou polévku, papájový salát a kuřecí laap. Jídlo je moc chutné. Kolem běhají volně prasata, sem tam přiletí na stůl kuře, pod nohama se nám pletou děti. Výborná atmosféra. Po večeři jdeme o dům dál na pivo, kde shodou okolností opět potkáváme Aureliana s jeho kamarádem. Trochu tedy pohovoříme, popijeme a jdeme spát.

Následující den se budíme za svítání a hned po snídani odjíždíme. Na trase máme naplánované dvě zastávky - vodopády Yuang a Fane. Nejprve přijíždíme k vodopádům Yuang. Tyto 40 metrů vysoké vodopády návštěvníkovi umožňují pohled jak shora, tak zdola. Navíc přírodní bazén dole pod vodopády nabízí možnost koupání. Bohužel vodopády Fane tak snadno přístupné nejsou. Pozorovat je můžeme pouze ze vzdálené vyhlídky. Ještě je zde varianta treku k vrcholu vodopádů. Cesta ale vede hustou džunglí a doporučuje se spíše v dopoledních hodinách, kdy ještě teploty nejsou tak vysoké. Navíc my se chceme dostat zpět do Pakse před setměním. Z dáli tedy pozorujeme, jak z lesa padají z výšky 120 metrů dva proudy vodopádu. Následně se pomalu vracíme do Pakse. Motorku už vracíme docela rádi. Výlet jsme si skutečně užili, ale dva dny sezení na motorce nám daly trochu zabrat.

Novější příspěvek Starší příspěvek