Souostroví Karimunjawa, Indonésie

Indonésií jsme prolítli jako velká voda. Během 14 dní jsme stihli navštívit 7 různých zajímavých míst. Co 2 dny jsme měnili ubytování a cestovali k dalším atrakcím. Na vlastní oči jsme tak viděli snad všechna nejzajímavější místa, které Jáva od východu na západ nabízí. Jenže nestačil by nám měsíc, abychom mohli procestovat Indonésii celou. Navíc není cílem naší cesty, abychom se na ní uštvali. A když teď tedy máme ještě jeden týden čas, proč si neoddechnout na nějakém z ostrovů, kterých jsou v Indonésii tisíce? Z mnoha různých důvodů jsme si vybrali právě souostroví Karimunjawa. Po téměř 5hodinnové plavbě vystupujeme z lodi na největším z ostrovů, který se jmenuje shodně jako celé souostroví - Karimunjawa. Na ostrově se nachází vlastně jediné skutečné město, jež se, aby se to nepletlo, rovněž nazývá Karimunjawa. Tady se na celý týden ubytujeme.

První dva dny nám proprší, tudíž máme alespoň čas trochu dohnat resty. První ze slunečných dnů nás přiměje k výletu na pláž. Bohužel k nejbližší z nich musíme urazit vzdálenost 5 km. Máme na to celý den, takže jdeme pěšky. Po příchodu na pláž se ale obloha opět zatáhne a spustí se déšť. Voda je teplá, takže nám liják nevadí. Problém nastává ve chvíli, kdy máme vylézt z vody ven. Celkem se ochladilo a ven se nám nechce. Jenže po hodině čekání jsme už celí rozmočení a nezdá se, že by mohlo přestat pršet. Nedá se tedy nic jiného dělat. Vylézáme z teplé vody a a atakování studenými kapkami deště šlapeme zpět do města. Nakonec ale máme celkem štěstí. Kousek od pláže zastavujeme auto, jehož řidič souhlasí s tím, že nás odveze do Karimunjawy. Jsme tedy zachráněni. Následující den je obloha bez mráčku, předpověď počasí rovněž neočekává žádný déšť. Půjčujeme si tedy motorku a vydáváme se na sever, na opačný konec ostrova. Na místní pláži, kde nepotkáme ani živáčka, šnorchlujeme skoro celé dopoledne. Korály jsou tu celkem pěkné, rybek je také dost. Ale není to úplně ono. Odpoledne tedy zkoušíme ještě další pláž. Ta je víceméně srovnatelná s tou, kterou jsme navštívili dopoledne. Jen světla už je čím dál tím méně a proto se vracíme na naši základnu.

Asi třetí den našeho pobytu přicházíme k zajímavému zjištění - majitel ubytování, ve kterém se nacházíme, s celou svou rodinou odjel na týden na pevninu. Ani se nás neobtěžoval o tom informovat. Tohle se prostě nikde jinde stát nemůže. Asie nás nepřestává překvapovat. V hotelu tedy zůstaneme i zbylé 3 noci. Máme jej celý jen pro sebe. Nikdo kromě nás tu není. Doplatek necháváme našemu ubytovateli v registrační knize. Snad tam ty peníze najde.

Velmi milým překvapením je pro nás trh s rybami. Každý den večer na místním "náměstí" otevře několik prodejců své stánky. Na výběr jsou různé druhy čerstvých ryb a mořských potvor. Stačí si jen ukázat na tu, která nás zrovna zaujme a nechat si ji na místě ugrilovat. Ceny jsou směšně nízké. Za rybu, která se nám nemohla vejít na talíř a předtím vlastně ani na gril, platíme asi tak 3 USD. Přecpaní jsme tak, že to nelze ani slovy popsat. Proto každý večer naše kroky směřují právě sem. Kromě ryb ochutnáme ještě krevety, kalamáry a listorožce, což je vzdálený příbuzný humra.

Pomyslnou třešničkou na dortu našeho pobytu na Karimunjawe je šnorchlovací výlet. Ráno odplouváme lodí vstříc korálovým útesům. Vybaveni šnorchlem, maskou a ploutvemi se vrháme do pobřežních vod, kde se těsně pod hladinou ukrývají rozsáhlé korálové plantáže. Některé jsou tak mělko pod hladinou, že si člověk musí dávat pozor, aby se o ostré korály nepořezal. Ani tak neujdeme několika drobným šrámům. Naštěstí jsme ujišťováni, že v této oblasti se nenacházejí žádní žraloci, takže nás krvácející oděrky nemusí trápit. Pod vodou je to skutečně rybí polívka. Jen škoda, že jsou rybky tak plaché a nestojí o naši pozornost. Po více než hodině šnorchlování nás čeká oběd na pláži ostrůvku Geleang. Podává se grilovaná ryba, rýže a meloun. Když nám trochu slehne, odplouváme ke druhé šnorchlovací zastávce. Bohužel už je celkem pozdě a pomalu začíná ubývat světla. Jak moc velká je to škoda zjistíme, jakmile naskáčeme do vody. Ještě nikdy předtím jsme neviděli tak nádherné korály. Je znát, že oblast není doposud výrazně zasažena turismem, protože zdejší korály jsou v neuvěřitelně výborné kondici. Ze všech těch barev a tvarů nám až oči přecházejí. O podmořském životě ani nemluvě. Pod jednou ze skal objevíme odpočívající trnuchu modroskvrnnou. Svým jedovatým ostnem prý dokáže v případě ohrožení bodnout svého nepřítele. Takže ji raději nedráždíme a plaveme dál. Jenže to už se začíná stmívat a je čas se vrátit do Karimunjawy. Škoda jen, že jsme nenarazili na želvy, které tu také žijí. Člověk prý ale musí mít štěstí, aby nějakou z nich potkal. My ho neměli. Lepší závěr našeho pobytu v Indonésii jsme si i tak nemohli přát.

Novější příspěvek Starší příspěvek