Bagan, Myanmar

11.2.2016 Myanmar

Z Yangonu přijíždíme do města Nyaung-U nočním autobusem kolem 4:30. Autobus snad ještě ani nezastavil a už se do něj hrnou taxikáři, přetahující se o turisty. Rozespalí a nervózní odmítáme desítky nabídek na svezení do Nyaung-U za nehorázné peníze a v duchu posíláme taxikáře někam. Vyrážíme pěšky. Vycházka je nakonec mnohem delší, než jsme čekali. Alespoň, že ubytování se nám podařilo najít rychle. Něco málo tedy ještě dospíme a už vyrážíme směr pláň Baganu. Po cestě si půjčujeme "zánovní" kola. V nabídce jsou ještě e-biky a motorky, ale ve zdejším provozu si na kolech připadáme bezpečněji. Ihned za městem začíná pláň Baganu. Procházíme chrámy a pagody, na které cestou narazíme. V každém je alespoň jedna socha Buddhy. Některé z chrámů mají přístupnou i horní terasu. Jen ty průlezy nemají stavěné na Bafalovu postavu. Postupem času už míříme jen k těm největším chrámům a ty menší míjíme. Pomalu se začíná stmívat. Čekáme tedy na západ slunce na terase jednoho z chrámů blízko Nyaung-U. Po návratu do města jdeme na večeři. Ochutnáváme smažené dobroty na špejli u jednoho z místních stánkařů. Moc dobré, ale v některých případech ani po snědení netušíme, co to vlastně bylo.

Druhý den znovu půjčujeme kola. Tentokrát i s přehazovačkou. Funkční. V prohlídce chrámů pokračujeme tam, kde jsme včera skončili. Přestože je v Barmě nyní zima - teploty přes den jen kolem 30°C - je nám hrozné horko a brzy se cítíme dost unavení. Vracíme se tedy do Nyaung-U. Město si chceme také prohlédnout. Bohužel velmi rychle zjišťujeme, že prohlížet není co. Ve městě vlastně nic není. Nyaung-U je pouze malé zaprášené městečko, které těží jen ze své blízkosti k Baganu. Tak jdeme alespoň znovu ochutnávat cosi smaženého na špejli. Ráno nás čeká brzké vstávání. V 5:45 vylézáme z postele a opět nasedáme na kola. Venku je ještě tma a dost velká zima. Cesta se zdá být delší, než ve skutečnosti je. K našemu cíli přijíždíme právě včas. Tím cílem je chrám, na kterém jsme před dvěma dny pozorovali západ slunce. Nyní chceme vidět jeho východ. Usedáme nahoře na terase a čekáme. V dáli spatřujeme horkovzdušné balony. Rostou jak houby po dešti. Pak pomalu začínají stoupat. Společně s nimi začíná vycházet i slunce. Tato podívaná trvá téměř hodinu. Poté se vracíme do města na snídani. Zbytek dne věnujeme plánování, kam budeme dále cestovat. Večer nasedáme do dalšího z nočních autobusů směřujícího do Kalaw.

Novější příspěvek Starší příspěvek