Kanchanaburi, Thajsko

19.1.2016 Thajsko

Po příjezdu do města nejprve hledáme nějaké ubytování. Chvilku nám to trvá. Ceny jsou díky hlavní turistické sezoně celkem vysoké. V jedné z vedlejších uliček narazíme na smečku asi sedmi psů, z nichž jeden na nás dost nepříjemně štěká. Naštěstí ale v tomto případě platí, že pes, který štěká, nekouše. Vzápětí začíná pršet. Prý období sucha... Je to ale docela příjemné. Jen na ulici se okamžitě vytváří řeka. Za pár minut je po dešti a nám se daří ubytovat v celkem pěkném guesthousu, za rozumnou cenu. Všude po hotelu běhají malí gekoni, na pokoji ale nemáme žádného. Ačkoliv už je tma, vyrážíme najít hlavní turistickou atrakci města - most přes řeku Kwai. Na místo dorazíme během chvilky, není to moc daleko. Máme štěstí, protože po setmění už tu není ani moc turistů. Prohlížíme si tedy okolí a pak se jdeme přes most podívat na druhou stranu a zpět. Vzhledem k tomu, že jsme celkem unavení, vracíme se brzy zpátky.

Živá hudba na ulici Průtrž mračen Salát s ostrá sezónní polévka Most přes řeku Kwai Most přes řeku Kwai

V neděli si chceme trochu odpočinout. Naplánovali jsme si tedy jen prohlídku Spojeneckého válečného hřbitova. Zde je pohřbena malá část zajatců, kteří zemřeli při stavbě Železnice smrti. Hned vedle se nachází Čínský hřbitov, který je v porovnání s tím Spojeneckým vyloženě neudržovaný. Dále se chceme podívat, kde je ve městě autobusové nádraží. Najít ho nám nedělá žádný velký problém. V pondělí odtud vyrážíme do Národního parku Erawan.

Válečný hřbitov Válečný hřbitov Válečný hřbitov Čínský hřbitov

Cesta do parku Erawan trvá hodinu a půl. Po příjezdu zjišťujeme, že bohužel pro nás zdražili vstupné o 100 THB na osobu. Co se dá dělat, když už jsme tu. Hlavním cílem této cesty jsou vodopády. Mají celkem 7 stupňů, a čím výše vystupujeme, tím je cesta horší. U každého stupně vodopádu se na chvíli zastavíme. U vodopádu třetího stupně dostáváme nečekaný bonus v podobě pedikúry. Zpočátku je to trochu nepříjemné, ale člověk si velmi rychle zvykne. Jen někteří z pedikérů jsou trochu drsnější. S nožkami, které jsou skoro jako nové, šplháme dále, až k sedmému stupni vodopádu. Zde si dáváme zaslouženou koupel. Je tu ale dost lidí, málo místa a s ohledem na období sucha ani nejsou vodopády zas tak moc super. Dolu to jde trochu lépe než nahoru. Zrovna, když přicházíme k zastávce, přijíždí autobus. Naskočíme tedy do něj a jedeme zpět do Kanchanaburi. Zde budeme poslední večer a zítra zas o dům dál…

Erawan Četa pedikérů Erawan Opíca Tom Yum

Novější příspěvek Starší příspěvek