Ayutthaya a Sukhothai, Thajsko

Naše kroky z Kanchanburi tedy směřují do města Ayutthaya. Nejprve musíme autobusem do Suphan Buri a odtud klimatizovaným minibusem už do Ayutthayay. Opět celkem rychle nacházíme ubytování, takže se můžeme jít podívat po okolí a do centra. Cestou odmítáme nabídky mnoha tuk-tukářů na svezení a brzy již vidíme první chrámové stavby a stúpy, respektive to, co z nich zbylo. Pak potkáváme sloní kolonu, což je místní turistická atrakce (sloní trekking). Za poplatek si můžete historickou část města prohlédnout ze hřbetu slona. My radši jdeme po svých. Zabere nám to pěknou chvíli, protože centrum je poměrně rozlehlé a jednotlivé chrámy jsou od sebe hodně vzdálené. Večer jdeme na noční trh pro něco do žaludku.

Druhý den si půjčujeme na celý den kola a jedeme obhlídnout vnější část centra. Trochu nám dělá problém zapojit se do místní dopravy. Na rozdíl od Thajců jsme zvyklí jezdit vpravo. Navíc mapa, kterou jsme vyfasovali v guesthousu, neodpovídá úplně realitě. V kombinaci s našimi výbornými orientačními schopnostmi se nám daří vjet na kole na dálnici směr Bangkok. Nic se ale neděje. Stačí za mostem zahnout doprava, vrátit se kousek v protisměru a jsme tam, kde jsme chtěli být. Cesta v protisměru tu rozhodně nikoho netrápí a brzy si všímáme, že nejsme jediní. Takže můžeme jet na obhlídku chrámů. Nakonec objedeme vnější centrum kolem dokola. Vidíme spoustu nádherných chrámů, ale nejvíc nám učaroval Wat Phra Mahatat, který je proslulý díky kamenné hlavě Buddhy zarostlé v kořenech stromů.

Ve čtvrtek vstáváme brzy, protože nás čeká přesun do města Sukhothai. První část cesty z Ayutthayai do Phitsanuloku absolvujeme vlakem. Hned po odjezdu začnou vlakem pobíhat prodejci pamlsků. Pán, který sedí přes uličku, si kupuje pytlík se třemi klasy vařené kukuřice. Jednu si bere a zbytek nám nabízí. To odmítáme, což ale pán zcela ignoruje a kukuřici pokládá na Bafala. Tak děkujeme a hned se do ní pouštíme. Moc nám chutná. Cesta ubíhá celkem rychle. V Phitsanuloku pak musíme přesednout na autobus do Sukhothai. Po příjezdu nacházíme ubytování a jdeme se podívat na místní noční trh. Tady jsme ale poměrně dost zklamáni. V porovnání s ostatními trhy, na kterých jsme doposud byli, tu vlastně nic moc není.

Páteční ráno začíná výpravou na poštu, na místní autobusové nádraží a najít kešku. Lov je úspěšný. Před polednem nastupujeme do minibusu, který nás veze do historického centra Sukhothai. Opět si na prohlídku půjčujeme kola. Je tu hodně lidí, ale naprostou většinu z nich tvoří studenti thajských škol. Ti nás hned za vstupem zastavují a pokládají nám spoustu otázek. Prý to mají v rámci výuky angličtiny. Projížďka kolem chrámů trvá přibližně tři hodiny. Na rozdíl od Ayutthayay jsou památky velmi blízko u sebe. Jsou tu sice ještě další zóny historického parku, ty se ale platí zvlášť a navíc je hrozné horko. Volíme tedy cestu zpátky. Po návratu se vydáváme na večeři ke stánku, kde se s námi dává do řeči místní pán. Za chvíli se vrací, aby nám řekl, že tu naši večeři za nás zaplatil. Protestujeme a chceme mu ji zaplatit, jenže chlapík bere do zaječích. Zdá se nám to až neuvěřitelné.

Pro tuto chvíli se s Thajskem loučíme a v sobotu ráno odjíždíme do Myanmaru.

Novější příspěvek Starší příspěvek